PhDr. Zora Janovcová

* 1949

  • „Bylo to strašné. Bylo mi devatenáct let a měli jsme takovou partu kamarádů, kdy jsme chodili do přírody, sportovali a tehdy jsme byli... stopem jsme jeli a byli jsme na Slovensku v Tatrách a měli jsme se vracet jednadvacátého srpna. Nevím už proč, ale vraceli jsme se o den dřív a zase jsme jeli stopem. A po cestě jsme viděli kolony vojáků, ale protože vůbec nic takového, co se potom odehrálo, nás nenapadlo, vrátili jsme se domů. Šla jsem spát, ale brzy ráno, to bylo ještě pomalu za šera, mne probudil hukot letadel. Tak jsem si pustila, tehdy to byl rozhlas po drátě, a tam prostě, když dneska slyším ty záznamy, tak ještě dneska mám slzy v očích.“

  • „V roce 1915 dostal za úkol fotografovat popravy Černohorců a Srbů a samozřejmě chtěl, aby tato krutá událost se nějak zachovala pro další dějiny, tak se mu pod hrozbou trestu smrti podařilo uschovat některé negativy, ale vyvstala otázka, jak ty negativy přepravit domů, protože kdyby je u něj našli, tak samozřejmě by ho okamžitě zastřelili. Chtěla tomu náhoda, že byl vyhlášen rozkaz k doplnění padesáti mužů k setnině horských myslivců. Tak děda se okamžitě přihlásil a ještě ten den vlastně odjeli směrem do Terezína. A tam už se mu podařilo velmi lehce tady tyto dokumenty dopravit domů.“

  • „Tam samozřejmě probíhala vojenská cvičení a už tam se projevovala jeho povaha rebela, kdy odmítal plnit nesmyslné rozkazy. Například jednou mu donesli zablácené boty šikovatele, aby je vyčistil. To samozřejmě odmítl a přihlásil se na druhý den k raportu. A pak měla být přísaha a to se opět přihlásil k raportu s tím, že přísahat nebude, a tato odmítnutí rozkazu pro něj měla vždy samozřejmě nějaké následky, ale nakonec to dopadlo tak, že pouze vystoupil z řady, ale nepřísahal.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Zlín, 26.02.2025

    (audio)
    délka: 01:28:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Beran mezi ovcemi

Zora Janovcová v 18 letech
Zora Janovcová v 18 letech
zdroj: archiv pamětnice

Karel Podlipný (1892–1973) byl český fotograf a antimilitarista, jehož životní osudy jsou úzce spjaté s hrůzami první světové války. Jako mladý muž narukoval do rakousko-uherské armády a byl poslán do Sarajeva, kde se stal svědkem historických událostí – od atentátu na Františka Ferdinanda d’Este až po krvavé masakry na Balkáně. Díky své profesi fotografa unikl přímému boji, ale byl nucen dokumentovat popravy a válečné zvěrstvo. Přesto riskoval život, když zakázané snímky pašoval jako důkaz nesmyslnosti války. Podlipného rebelská povaha se projevovala již od mládí – odmítl slavnostní nástup k vojsku a vojenskou přísahu. Za odpor vůči autoritám strávil nějaký čas ve vězení, přesto byl nakonec nasazen na frontu v Albánii. Osobně se setkal s atentátníkem Gavrilem Principem, s nímž krátce rozmlouval během jeho věznění v Terezíně. Po válce se vrátil k civilnímu životu a své vzpomínky sepsal do obsáhlého deníku Antimilitarista, který je cenným svědectvím své doby. Příběh Karla Podlipného vyprávěla pro Paměť národa jeho vnučka Zora Janovcová (6. května 1949), která po svém dědečkovi zdědila nekompromisní pohled na svět. Vystudovala brněnskou střední všeobecně vzdělávací školu, kde maturovala v roce 1968. Několik měsíců nato byla svědkem invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Rok nato, 21. srpna 1969, se zúčastnila brutálně potlačeného protestu v Brně, kde ji napadl příslušník policie a pamětnice tehdy jen o vlásek unikla zatčení. Po maturitě ještě vystudovala dvouletou nástavbu a vedle toho i dálkově pedagogickou školu se zaměřením na mateřskou školu – v tomto oboru pak pracovala až do sametové revoluce v roce 1989. V devadesátých letech si doplnila další vzdělání, kdy získala titul a diplom na brněnské pedagogické fakultě, kde vystudovala speciální pedagogiku, aby se posléze úspěšně věnovala logopedii. V době natáčení rozhovoru žila Zora Janovcová ve Zlíně.