Beran mezi ovcemi
Stáhnout obrázek
Karel Podlipný (1892–1973) byl český fotograf a antimilitarista, jehož životní osudy jsou úzce spjaté s hrůzami první světové války. Jako mladý muž narukoval do rakousko-uherské armády a byl poslán do Sarajeva, kde se stal svědkem historických událostí – od atentátu na Františka Ferdinanda d’Este až po krvavé masakry na Balkáně. Díky své profesi fotografa unikl přímému boji, ale byl nucen dokumentovat popravy a válečné zvěrstvo. Přesto riskoval život, když zakázané snímky pašoval jako důkaz nesmyslnosti války. Podlipného rebelská povaha se projevovala již od mládí – odmítl slavnostní nástup k vojsku a vojenskou přísahu. Za odpor vůči autoritám strávil nějaký čas ve vězení, přesto byl nakonec nasazen na frontu v Albánii. Osobně se setkal s atentátníkem Gavrilem Principem, s nímž krátce rozmlouval během jeho věznění v Terezíně. Po válce se vrátil k civilnímu životu a své vzpomínky sepsal do obsáhlého deníku Antimilitarista, který je cenným svědectvím své doby. Příběh Karla Podlipného vyprávěla pro Paměť národa jeho vnučka Zora Janovcová (6. května 1949), která po svém dědečkovi zdědila nekompromisní pohled na svět. Vystudovala brněnskou střední všeobecně vzdělávací školu, kde maturovala v roce 1968. Několik měsíců nato byla svědkem invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Rok nato, 21. srpna 1969, se zúčastnila brutálně potlačeného protestu v Brně, kde ji napadl příslušník policie a pamětnice tehdy jen o vlásek unikla zatčení. Po maturitě ještě vystudovala dvouletou nástavbu a vedle toho i dálkově pedagogickou školu se zaměřením na mateřskou školu – v tomto oboru pak pracovala až do sametové revoluce v roce 1989. V devadesátých letech si doplnila další vzdělání, kdy získala titul a diplom na brněnské pedagogické fakultě, kde vystudovala speciální pedagogiku, aby se posléze úspěšně věnovala logopedii. V době natáčení rozhovoru žila Zora Janovcová ve Zlíně.
