Po válce viděl surové zacházení s německými civilisty v centru Pardubic
Stáhnout obrázek
Milan Panoch se narodil 21. června 1932 v Pardubicích, kde strávil celý život. Otec byl šéfem exportu v továrně na mlýnské stroje, tzv. Prokopce. Pamětník byl v první třídě, když nastala nacistická okupace. Po obecné škole nastoupil na gymnázium. Zažil bombardování Pardubic na konci války. V květnu 1945 se stal svědkem surového chování revolučních gard vůči civilnímu německému obyvatelstvu. Po únorovém puči v roce 1948 musel otec vykonávat nekvalifikovanou práci. Roku 1952 pamětník odmaturoval a rok nato nastoupil na vojnu k Pomocným technickým praporům (PTP). Pracoval v Kovošrotu a v roce 1965 se oženil. Roky normalizace strávil ve společnosti zakázaných umělců ze skupiny Starý psi. Během sametové revoluce jezdil na demonstrace do Prahy a s rodinou se účastnil všech veřejných setkání v Pardubicích. Po roce 1989 se shledal s příbuznými a přáteli na Západě. Občansky se zasazoval o přesunutí sochy rudoarmějce z centra Pardubic. S manželkou Helenou vychovali syna Pavla (v roce 2025 byl docentem v Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice) a dceru Lucii (ve stejné době působila jako speciální pedagožka ve Znojmě). V roce 2025 žil pamětník s manželkou v rodném domě v Pardubicích.
